Satiterapie

Satiterapie je integrativní psychoterapeutický směr, který byl rozvíjen v České republice doc. Mirko Frýbou na přelomu milénia. Tento přístup v sobě kombinuje empatický, autentický a akceptující postoj terapeuta, zavedený C.R. Rogersem, s důrazem na tělesně zakotvenou zkušenost (Gendlinův Focusing) a rozvíjením všímavosti (mindfulness, sati v jazyce páli, odtud název satiterapie). Vychází z prastarého východního učení Abhidhammy, kterou dnes považujeme za jeden z nejstarších ucelených introspektivních psychologických výkladů lidské mysli.

Základním mechanismem psychoterapeutické práce v satiterapii je rozvoj klientovi všímavosti k aktuálně probíhajícím tělesným a psychickým jevům. Na rozdíl od některých moderních mindfulness směrů (Kabat-Zinnova Mindfulness Based Stress Reduction nebo Linehanové Dialectic Behavioral Therapy) ale neučí klienty rozvíjet všímavost cestou doporučených postupů a cvičení, ale dovedně využívá prostředky ke zvýšení pacientovi schopnosti všímat si aktuálně probíhajícího prožívání, uvědomovat si jej a popřípadě jej i reflektovat. Při jakékoliv psychoterapeutické práci v satiterapii je respektováno sedm základních principů: princip pozitivní motivace klienta, ochrana zdravého jádra osoby, všímavé zakotvení v tělesně prožívané skutečnosti, princip synoptického pojetí osoby v jejím prostředí, eticko psychologická determinace mysli, princip všímavého sebeurčení a moudrého nadhledu a princip kultivace terapeutovi dovednosti v zacházení s pozitivními i patologickými aspekty prožívání klienta.

Tyto základní principy jsou dostatečně obecné na to, aby satiterapie mohla integrovat i jiné terapeutické postupy, pokud jsou tyto principy v práci terapeuta naplněny. Satiterapeut není expertem na klientovy problémy, klientovi neradí ani ho nepřesvědčuje. Základním úkolem satiterapeuta je svého klienta sezením i léčebným procesem provázet. Terapeut trpělivě nabízí různé prostředky a možnosti satiterapie, aby vytvořil optimální podmínky pro psychoterapeutickou změnu. Cíle a směřování léčby jsou definovány a spoluvytvářeny v tvořivém dialogu mezi terapeutem a klientem – mírou všech terapeutických dějů zůstává klient sám, což podporuje zaangažovanost klienta na léčbě a podporuje to jeho vlastní sebedůvěru a zodpovědnost za sebe a vlastní život.

Více viz také Satiterapie