Léčba hypnózou

Často se setkávám v ambulanci s lidmi, kteří slyšeli o hypnóze a chtěli by ji vyzkoušet. Přicházejí se zakázkou uvedení do hypnotického spánku, ale problémy, které nastiňují, často nejsou pro hypnózu indikovány. Proto jsem se rozhodla přinést sem pár informací k hypnóze, které by vám mohly pomoci zorientovat se při vašem rozhodování, zda je hypnóza právě vaší metodou volby. Pokud vám zde uvedené nejčastější otázky a odpovědi nepomohou a chtěli byste se zeptat na něco jiného, obraťte se na mne. Kontakt je uveden na webové stránce ambulance.

  1. Co je to hypnóza?
    Hypnóza je jiný psychický stav než je plné vědomí a dochází tedy po krátký čas ke změněnému stavu vědomí. Lidé jej často přirovnávají ke spánku, což je také jiný stav vědomí. Od spánku se však v některých charakteristikách odlišuje. K těm hlavním patří zvýšená sugestibilita, která by se dala označit, jako zvýšená míra vnímavosti vůči hypnotizérovi. Pokud se daří hypnotizovaný stav navodit, ztrácí klient na chvíli schopnost kriticky přemýšlet nad situací a svou mysl vede v souladu s tím, co slyší od hypnotizéra. Vztah mezi hypnotizérem a klientem se tak stává selektivní – výběrový – v místnosti jsou náhle jen oni dva, byť by se v okolí dělo cokoliv jiného.
  2. Dá se zhypnotizovat každý? Při sledování televizních pořadů se občas zdá, že hypnotizovat může každý. Skutečnost je ale u většiny lidí jiná. Schopnost pohroužit se do hypnotického spánku je závislá na mnoha faktorech, např. na hypnabilitě, což je vlastnost, která se u lidí vyskytuje v různé míře. Uvádí se, že asi 5% osob je velmi hypnabilních a 5% osob není hypnabilních vůbec, ti ostatní se nachází někde v tomto kontinuu. Hypnabilita je tak schopnost pohroužit se do sebe samého a navázat dobrý vztah s hypnotizérem. Při ponoření se do sebe sama/samého lze pomocí škál vystopovat v jaké hloubce hypnózy se klient nachází. Rozlišujeme mírně relaxovaný stav, kdy klient neztrácí zcela kontakt se svým okolím a je lehce vyrušitelný přítomnými jevy, např. zazvoněním telefonu, či zaklepáním na dveře až po hluboký hypnotický spánek s následnou krátkodobou amnézií (dočasnou ztrátou paměti), kdy je klient natolik navázaný ve vztahu s terapeutem, že okolí zcela přehlíží, opět krátkodobě. Po vyvedení z hypnotického spánku se klient vrací do normálního bdělého stavu a odchází v plném vědomí z ambulance.
  3. Dá se hypnabilita nějak měnit, můžu se jí naučit? Hypnabilita je schopnost, se kterou lze v průběhu terapie pracovat. Je to schopnost, která se pomalu vyvíjí, vrcholí mezi 9.-12. rokem, v dospělosti ubývá a stává se samostatným osobnostním rysem, který lze mírně měnit v průběhu sezení. Mnoho lidí při prvním kontaktu s hypnotizérem používá obranné mechanismy. Vstup do hypnotického spánku se tak zcela přirozeně nedaří, neb tyto zdravé mechanismy sebezáchovy říkají: „Mohlo by to být nebezpečné, zůstanu raději bdělý a ostražitý“. V postupujícím čase, za podmínky navázání dobrého terapeutického vztahu a navození stavu bezpečí je možné schopnost hypnability prohlubovat.

Použitá literatura:
Kratochvíl, S.: Klinická hypnóza. 3.aktualizované a rozšířené. Praha, Grada Publishing 2009
Interní materiály ke kurzu hypnózy.